Podzim

Temná a nevlídná mračna,
už opět zlověstně letí nad horami.
Přichází podzim
a jako vždy v tenhle čas,
je smutek stálým hostem v nás.

Není to smutek bolestný ,
co drásá srdce i duši.
je to jen náznak čehosi ,
co příroda jen tuší.
Každý strom ,ba každá květina
ví, že život končí i začíná.

Až studený ,mrazivý dech
se opře do kmene stromu,
ledové biče přidají zlou sílu,
bude jen tiše stát a čekat.
Nemá duši, neztratil svou víru