Kapr ve vaně

Kdopak to krouží dokola
v té nekonečné bílé temnotě
tak stroze ohraničené jednotvárností?

Je to jen nicotný článek
toho předlouhého řetězu
navzájem na sobě závislých životů.

A my myslíme že jsme svobodní?
To on si bezstarostně proplouvá životem neživotem
a dotváří představu nadřazenosti člověka.

Tváří se tak klidně, nevinně,
předstírá že neví, něco je špatně.
Čeká na smrt a neví že přijde.

Jak můžu zabít to nebohé stvoření?
Může se bránit jen marnými výskoky
z té nekonečné a chlorované hlubiny.

Být tak člověk kaprem a kapr člověkem
zachoval by se stejně krutě?
Jen člověk je hnán pocitem že je něco víc.