Tajemná noc

Půlnocí temně saténovou
lesní roh táhlým tónem zní -
ponocný troubí nocí snovou,
zhasíná okno poslední.

Na nebi tichošlápek měsíc
sta malých svíček rozžíná
a mrazík kouzlem noci dnešní
pomalu klidně usíná.

V klíně ho máma zima chová -
jen ať si pospí, maličký...
Šeptá mu sladce něžná slova
a v dálce zvoní rolničky.

Půlnocí temně saténovou
přijíždí bílé dvojspřeží -
odveze oba nocí snovou
sněhovou plání do peřin.

Ponocný klimbá, hlavu kloní
a zapomíná zahrát na roh.
Z věže zvon jasným hlasem zvoní,
že s rozedněním přijde jaro.