Sluneční svit

V noci, ve svitu měsíce,
na zemi padá potůček slz,
a měsíc, svítí ti na líce,
i úsměv na tváři mi zmrz…

Je brzy ráno, svítá,
Mou tvář zlaté světlo halí,
Na nebi pták lítá,
V sadě jablka zrají,

V jasný den se temnota změnila,
Za mnou štěstí přichází,
Temnota odešla, na pár hodin zmizela,
Odešla, jako všechno živé odchází.

Sedím na kopci, koukám na mraky,
Zlaté světlo v modrou přechází
Přijď za mnou, pozoruj tu krásu taky,
Když slunce vychází.

Vlnky po hladině vody běží,
Běží dál a do neznáma,
Vodní království tam střeží,
Ten svět, co je někde mezi náma.

Mezi zemí, nebem a nocí,
Existuje ještě jeden svět,
Svět, co disponuje krásnou mocí,
Tou mocí, nic nevědět.

Sedím na louce pod strání,
Sluneční svit halí mě do zlatého pláště,
To světlo vše zlé zahání,
Nemám v sobě ani kouska záště.

Koruny stromů se ohýbají nad vodní hladinou,
Přítel vítr se takto baví,
Ohýbají se nad hladinou, s mocí jedinou,
Mají strach, který nikdy nepoznají….