V lese

Posvátný klid lesa
a vzduch plný vůní,
úplný klid, samota a ticho
nádherný mír v duši,
jak lépe vyjádřit tu kouzelnou moc přírody,
tu krásnou sílu Boha
a touhu sídlící v srdci.

Vítr vál mi ve vlasech,
příjemný byl něžný,
lesem svou písen pěl
a roztančil větvičky s listím.
Pod svahem s kapradím
potůček šplouchá o kameny
a já sedím tam sám
a z hlouby duše se cítím krásně sám sebou.

Nikde lidé,
žádné prázdné řeči,
hluk ani spěch,
ni z toho co srdce tíží-
až na pát temných vzpomínek
které ale naštěstí pohltí opojení krásou a svobodou
až budu kráčet k nebi blíž lesní cestičkou
jehličím posypanou.