Naše souznělé duše...

Každý z vás se jinak tváří,
každý jinak vypadá.
Každý omámí svou září,
každý jinak pomáhá.

To jsou ty vážené stromy,
jenž navždy stopu zanechají.
To jsou ti páni a dámy,
jenž své tajemství nám nenechají.

Drží ho v listech ukryté,
jen z šumění ho uslyšíš.
To je to slovo zakleté,
jenž už nikdy nezjistíš.

Všechny mají osobnost,
obalenou tajemstvím,
skrývá se v nich všechna ctnost,
kterou vpíšou vítězstvím...

Do trávy pod ně ulehneš,
zavřeš oči a sníš...
Tajemství před nimi neskryješ,
jen poslouchej a slyš...

to je ta mocná čarodějka,
v bílém rouchu dobrodějka...