Modlitba pro toulavou dívku

Pod rozkvetlým stromem
u břehů posvátných řek
v trávě po staletý věk
ležela dívka slunečním snem.

Přiběhl za ní Tvůj pes
ve stopách poraněné záře
probudil stín dívčí tváře
jak roubený prales.

Rozpletla předlouhý cop
plavých kučeravých vlasů
zaslechla v řečišti hlasů
příběhy dávných dob.

Hladila kúru všech stromů
dotekem hedvábných dlaní
květy v náladě jarní
na pouti k jitřnímu domu.

Dubnem zahaleným v čase
hlídá ji chrám Matky Přírody
na cestě posvěcené úrody
modlitbou ponořenou v kráse.

Dechem lipových hor
zazněl skřivánčí chór.
dívka nemusí být přímo víla,
aby se lesům zalíbila.