V jasnosti své nedostižné,
z nebeské výše,
pokukuješ v mraků kopě,
ve své žluté pýše.
Paprsky nás hravě škádlíš,
ty zlatavý skvoste.
Pod tvou jemnou denní péčí,
všechno krásně roste.
Kouzelníku krásných dnů,
jak jednoduché prosté,
vyčaruješ úsměv tváři
za den třeba po sté.
Maluješ své umy tahem,
dáváš blaho,věčnou sílu,
snové květům barvy vplétáš,
krása hledět Tvému dílu.