Neslyšená
Neslyšená
Anotace: ..
a já sedím na stejném místě
jako loni.
Potok si mezi kameny
hučí svou píseň,
koberce sasanek tam, na druhém břehu
a slunce
a zpěv ptáků.
Otvírám srdce,
zavírám oči,
snažím se zaslechnout
verše tohoto místa.
Ticho,
jen potok si zpívá beze slov.
Kde jsou?
Kam se poděly?
Snad za to můžou ty olše.
Je jich tu už jen polovic.
A nebo odešly.
Odešly s majestátnými smrky,
po kterých zbyly
jen pařezy a hluboké vrásčité koleje.
Poslouchám, neslyším
vítr
pronikl do mého srdce,
rozechvěl mé tělo zimou.
Jdu domů.
Ale vždyť jsem doma.
Budu mít doma
až na světě zmizí všechna místa,
která miluji?
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
příroda je věčnou inspirací,ale věř,že doma je člověk tam,kde má spřízněné duše co ho mají rády...
12.11.2008 21:19:00 | Mbonita
V srdci ti vzpomínka alespoň zbyla
na místa, která jsou člověku milá
a ve chvílích smutku a něžného snění,
vkládej je do svého vyprávění ...
18.09.2008 22:55:00 | jita.1965
Smutné. Ale kde něco končí, nové začíná. Platí to i u přírody? Nejsem si jistá.
09.06.2008 11:23:00 | Oči
V sobě nosíš spoustu krásných míst a neboj, ta hned nezmizí...na chvilku jsem zavřela oči a posadila se mlčky vedle Tebe...potůček si zpíval svou píseň a vítr pohrával si s lístky stromů...zůstala jsem ještě chvíli, co jsi odešel...bylo tam krásně a myslím, že bude i za rok...krásná obrazotvorná básnička:-))
06.05.2008 20:42:00 | Lorraine
Kouzelníčku, jak víš, že jsem měla narozky?:) Víš, já se taky neumím loučit s věcma, na které jsem zvyklá, neumím to, dá to hodně práce a dost to bolí, jenže děje se to. I mně mrzí, že u mého domu už není to hřiště, na kterém jsem si otloukala kolena a že pokáceli ty krásné třešně podél cesty, jenže všechno se mění, i my se měníme, protože do našich životů vstupují lidé a my jsme pak díky nim jiní....měj se moc hezky, a neboj, ty něco vykouzlíš. Sunny
Ps: kdy máš narozeniny ty?
29.04.2008 23:12:00 | Sunny
tak jsi tu vykouzlil nádherný dojem jarní přírody, jakobych se právě vrátila z procházky...
29.04.2008 16:49:00 | ni.va
zvláštní, smutné, melancholické...život se mění, okolí se mění k dobrému, zlému, kdo ví,... svůj domov si nosíme v srdci,....kdyby se všechno změnilo, ale ve Tvém srdci a v srdci na kom Ti záleží zůstalo vše stejné, vždycky budeš mít domov...krásný den..
24.04.2008 17:45:00 | peříčko