Muž Den
čeká svou Temnou Dámu na oblačném loži…
Své šaty prachem poseté
si na Zem raděj´složil
A obnažen ji bez studu teď vyhlíží!
Odměnou je mu to prazvláštní spojení
A jako každý Muž
tu vášeň Černé dámy ocení,
když ona na svých ořích k němu zamíří!
A ve svém objetí jsou oba ustrnulí…
..chvějí se na pokraji slasti..
Roztál by kámen, mramo - snad i kousek žuly,
Moct být s tou dámou v koitu nad propastí!
**