Pamelišky zlaté

Zářím jako louka
plná pampelišek.
Zlatou, vonnou vůní
si zdobím čelo.

Májový věneček
svádí k milování.

Jsem luční víla.

Po vodě kvítí posílám,
chci se dozvědět,
kde velké štěstí
hledat mám.

Nyní, když můj pohled
laská stráně,
okouzlena jsem
z pampelišek záře,
kterými slunce protéká.

Jsou to mé tanečnice,
co se vlní v loukách jetele.

Mám chuť s nimi tančit,
naplno žít,
věčnou slunnou lázeň
ve svém nitru mít.

Je to můj rodný kraj,
kde jsem se zastavila.

Tady patřím.

Ta zlatá světýlka
září nadějí.

Jsou rozsévačem
nekonečné lásky,
kterou nosíme v sobě.

Naslouchejme jejímu
hlasu tiše a s úctou.