8

Za svitu luny uprostřed lesa
nádherná víla v hladině vzhlíží se
z červánků na nebi srdce ji plesá
noc už se batolí, zvolna se blíží sen
a sama královna rozsévá rubíny
na lačná stébla voňavé louky
občas se skutálí a padnou do hlíny
i slunce usíná za rytmu polky
stříbrným závojem smrček se pyšní
a housle cvrčků vesele zpívají
vodopád se šumem o zem se tříští
na první hvězdy světlušky mávají
a s tvými vlasy hraje si vánek
píská a dovádí, zahání spánek.