Slunce a mé další kroky

Slunce...
budiž pozdraveno
budiž posvěceno
zvedám k Tobě ruce
jak plameny svíce
rovné a sem tam komíhavé
prsty hravé
Vítr se zvedá
pod stromem hledá
mé unavené vlasy
a slyší i včelí hlasy
Píchla Tě do hlavy
mlaý barde
dívej se hrdě...
Tenrkát tu seděly dvě bytosti
uctili Slunce ve vší svátosti
Příšel i malinký tvor
dovedl sníh až z hor
k Zemi se poklonil a utlekl hbitě
schovat se do pavoučí sítě
Netřeba vzpomínat dále
v srdci zní neustále
modlitba večerního slunce
na motýlí louce

A Ty teď kráčej dál...