Pampeliška

neodkvétej moje milá
nebuď taká provinilá
neodcházej, budeš bílá
nezpívej mi, jako víla

tak už odkveť
na co čekáš?
chceš snad závěť
co se lekáš?

Já tu růst budu vždycky
ty mě můžeš pošlapat
chemikáliemi opět polét
po dechu zalapat

nefoukej sem svoje chmýří
příletí sem netopýři
hepčík, hepčík sená rýma
jako kdysi za Stalina

vezmu na tě motyčku
celou tě vyryju
utrhnu ti ručičku
a nasadím botičku

potom vezmu konvičku
přeryju tě k sousedům
za malou chviličku
to bude tvůj nový dům

vyrostou ti ručičky
možná ještě zběláš
zasadíš své dětičky
ještě se vzděláš

dříve jsem víc voněla
nedaleký průmysl
a ráda jsem zvonila
zlý to lidský úmysl