Vinaře

Klidná je hladina rybníka v půl páté ráno.
Jen sem tam cvrkne si, jakoby do skla,
muška, či jiný žíznivý tvor.
Malá, uhlazená, se starými stromy,
taková je vesnice Vinaře u Doupovských hor.

A moudré stromy, s kořeny starými, moudřejší,
než lidský tvor, s každým podzimem ustelou si
na spadaném, barevném listí a nechají si zdát
ten nejklidnější sen o hnízdech ve větvích
a rybářích na břehu rybníka, o všem,
co nahlas se neříká.