Sluníčko

Prosvítá krajinou
blýští se v tůni
mizí pod hladinou
zrodí sto vůní

Hladí nás po duši
plní nás sílou
dává nám rozluštit
černou a bílou

zlomí se v krystalu
rozzáří duhu
třpitivou skořápkou
ze zlatých pruhů

Koulí se v prostoru
přílétá, mizí
koukám se nahoru
na zlato ryzí

Prý nikdy nehasne
prý nikdy nesní
na louce překrásné
cestičkou lesní

Všude ho potkávám
Alespoň zatím
Jednou mu zamávám
Navždy ho ztratím