Lužnice - Stará řeka

Sbalíš si loďák, jídlo, pití,
zvolna spustíš loď na vodu,
myšlenky necháš v rákosí a sítí,
vnímáš jen neskutečnou pohodu...

V meandrech a zátočinách
nedotčená zákoutí,
místy pravá divočina,
sehnout hlavu donutí

strom přes řeku povalený,
vydra hravě dovádí
u kořenů vyvrácených,
ozdobených kapradím.

Z břehů zlatý vratič září,
růžově kyprej rozkvétá
- vzácné kvítí se léčit snaží
zvířata, ba i člověka.

Proplouváš... řeka je tichá,
darem těch pár okamžiků
a najednou tě překvapivě vítá
zátoka plná stulíků.

A ještě jedno překvapení,
ledňáček mává na pozdrav,
no, spíš si myslí, diblík vyplašený
"co tady děláš, radši plav..."

A pak už třpytem oslnivým
Rožmberk náruč otvírá.
Tak chop se pádla, háčku lenošivý,
a zaber! Tvoje loď míří dál...