HVĚZDNÝ SVÁTEK

Chvíli svítí a chvíli ne,
bez energie jsou tak bezmocné,
něco je kupředu žene,
když nesvítí, jsou nemocné.

Stává se to málokdy,
že celý vesmír slaví,
zrod nové hvězdy,
všichni se náramně baví.

Na obloze je velký svátek,
když se koná svatba,
ale mlha zahalí vše jak šátek,
a postihne je zlá kletba.

Nebe je jak rájem,
neexistuje tu zlo,
proto si pomůžou navzájem,
když se některé udělá mdlo.

Hvězda na nebi září,
nedočkavá celá je,
až se s jinou spáří,
a měsíc světlem zalije,

Pak, když kometa prolétne,
a Měsíc pozdraví,
na počest Slunce pohasne,
ženich se v tu chvíli dostaví.

Svítí tak jasně,
svítí neustále jen za tmy,
chtějí žít šťastně,
osvětlují nebe jak lampa domy.

Celou noc nakonec prosvítí,
celou noc jsou jasné,
ráno následuje očista – mytí,
a se Sluncem jejich naděje zhasne.