No pojď konečně!

Zbav se už svých pout,
odhoď pryč své nesnáze,
pojď třeba po řece plout,
je to na tvé odvaze…

Slibuji ti, jen klikatou cestu
a námahu výstupu na vrcholy,
dáme vale přelidněnému městu,
nech za zády soudní protokoly…

Zažij se mnou jitřní svítání,
v oparu probouzejících se dnů
a vdechni vůni čerstvě sečené trávy,
v níž pak pod širákem sklouzneš do mámivých snů…

Projeď se mnou stovky tras,
tou jízdou, co euforii přivádí,
shlédneme cestou nádheru přírodních krás,
neboj, natřu tě repelentem, ať neštípou tě ovádi!

Tak už pojď… Já mám sbaleno.