V pohádce

V podvečerním šeru táhly se mlhy, žíhané
mrazivým vzduchem. Pocestné nezvané
odháněly vrány spolu s ostřím chladu
jako odlišného v tupém velkém stádu.
V korunách listoví zašuměla meluzína
kvílivá - tak jako každá jiná.

Pod šedivými, chuchvalcovitými mraky,
mnohem kouzelnějšími nad zázraky,
v údolí mechem porostlém a vřesem,
tichým, jemně záhadným to lesem
vine se úzká, zapomenutá pěšina
a nad ní - v mlze - nízká vršina.

Zurčící potok přes kameny skáče,
pochmurné nebe podzimní tence pláče,
v dálce zní zpěvných ptáků píšťaly,
aby se dobré postavy spolu setkaly
v dětské, sladké ukolébavce
- fantazijní, hravé pohádce.

...magie ukrývá se všude
...a vždy tu s námi bude
...stačí jen otevřít oči
...a lehkovážně skočit
...do příběhu vytvořeného
...z kořene bludného
...z dlouhých pole lánů
...zaplést se do volánů
...oblaků a barevných šmuh
...jak mrštný potoční pstruh