Sedím tu uprostřed lesa
Všechen neklid pozvolna někam odplouvá
Rozhlížím se jen, tak po mýtině
Lidskou rukou vytvořené
a mám náhle pocit,
Že se tu cítím více jak, kde jinde doma
Jen tak z ničeho nic
Mně je ten les,tak náhle blízký
Do nálady té krásně teskné,
Ještě mžít začíná
a mně se nechce vůbec pryč,
Tak tu ještě zůstávám v klidu a tichu,
Které tak stále více rád mám
Jo, les, tak ten taky moc miluju! To ticho (tedy když kolem nejsou Homolkovic), to je paráda.
Tvůj motiv se mi líbí velmi!
29.08.2005 11:07:00 | JirkaS
Jen tak se nadechnout krásného okamžiku
a vnímat kořeny... stromů i člověka...
v té chvíli nejde jen o lesní romantiku,
ale o sílu, která je kol rozseta... :o))
ňaminky, ňam, zase si u tebe nádherně mlsám :o))
29.08.2005 08:57:00 | Cecilka