Když matky uklízí!.

Přišel bez ohlášení.
drze bez slitování.
Zadupe si, zaleze,
do konce roku nevyleze.

Za oknem mi pláče nebe.
do rytmu s trávou se veze.
Stromy se zdraví s větrem,
jejich děti potulují světem.

Ze země se něco klube,
chutná smaženice bude.
Na obloze tvář potuluje,
jakého šťastného dítě asi bude ?

Naší krasný planetce,
matka příroda rozkazuje.
Zelená je najednou hnědá,
matka tu už byla.

Nic vlídného,nic radostného,
bílá přijde do světa nekonečného.
Bláto, voda to bude síla,
zpěvci otvírají svá křídla.

Projdu světem s brkem,
mrznu na pochodu přechodem,
Nemám červenou ani zelenou,
musím koukat na oranžovou.

Ráno s tmou vztávám,
žlutého úsměvu se nahledám.
Ze dne na den krása mizí,
Kam ji matka asi uklízí ?