Jak se kouká na Brdy

Jeden pohled do kraje
a pocit ve mě uzraje,
že létat umím, létat smím.
Naivní křídel rozpětí
živím klamným dojmem tím,
že opravdu se vznesu.
Nespím.Sním.
Topit se v stéblech...
Ze rtů mi plynou slova, jimž nerozumím
a zas a znova hledám rým, co vlastně najít neumím.
To jen NĚCO ve mě křičí a chce ven,
snad ten rým -je rozbit, zůstal nesložen...
Nevím, snad to nemuselo být
slovy se popsat pokusit
co se ve mě odehrálo,
když babí léto Čechy hřálo.