Kaštánek

kaštánku hnědý, s ošoupaným bříškem
peřinou z listí podzimu se hřeješ
když kapky rosy večerní ji smáčí
o jaru příštím tichou píseň pěješ

ocásku špičkou zlíbáš matku zemi
do tmavé hlíny kořeny své vnoříš
snad za pár let, až budeš trochu jiný
poklony květům pampelišky složíš

vezmu tě v dlaně aspoň na chvilenku
horoucím dechem obalím tvé tělo
pak najdu místo, kde slunce sílu vkládá
peřinou listí zas tě tiše skreju...