Svítání

Už svítání zpřetrhalo šat
blankytné noci prsty zlatavými,
zahnalo modravé stíny i mrazivý chlad
na nebi rety obtisklými
slíbalo blankyt jitru z tváře,
váží se bělostné krajky na polštáře
a plují jak bárky vzdálených vod
na západ, na jih a na východ
a slunce - maják návratů
jim svítí zlatou září svou
nežli mu šaty z brokátů
za perly vláhy přivezou.