Sněhová cesta

Jak šlapu cestu sněhovou,
teď chtěla bych se z bot vyzout
a na bosých chodidlech
cítit její chladný dech,
ale rozpouští se přede mnou
kam až oči dohlédnou
je tam jenom prázdnota
pustá jako nahota
opuštěného člověka
a stejně tak je daleká.

Však za pokus se vrátit
musím věčně platit.
Přestože jsem na rozcestí
odbočila od neštěstí,
dál šlapu cestu sněhovou...