PÁR ZMRZLÝCH KAPEK

Sníh obalený v chomáčku bílé vaty,
než dopadne může roztáti?
Než ho horká zem mezi sebe přivítá,
jako každý den slunce svítá.

Vznášející se zlatavé třpytky sluncem prosvícené,
plameny svíček večer nebem zapálené,
celý kraj je poset hřejivou pěnou,
mraky mají tu tvář snědou.

Vždy když se vítr dotkne zmrzlých kapek,
dotek slz přinese měsíci zmatek,
v kole moci se vločky nádherně roztančí,
dál do jiných světů je roznesou křídla ptačí.

Lišky se brodí bílou peřinou upletenou pavouky,
upletenou pro tento den jako obraz s oblaky,
jen vodní svět chce ve vlnách plout,
poručí vločkám, že ony se musí zout.