výprava

Uhlíky zvídavé
v očích Tvých,
prožité společné
mrazivé chvíle,
které k nám dotáhla
zima ted na saních,
komu jen děkovat
snad sněhové víle?..

Právě jsme na polu,
uprostřed ledu,
domečky ze sněhu
jsme stavěli taky,
poprat se s medvědem,
jak táta svedu,
vždyt právě jsme s výpravou,
mezi eskymáky..

U díry sekané,
čekáme tuleně
anebo alespon tulenici,
a chvíle čekání
si příběhy krátíme,
až nás mráz štípe
pěkně v líci..

Tak zapřáhnem
zas svoje
psi sněžné do saní,
a v Tvých očích vidím,
že naše výprava
stála za to,

pak tiše mi vložíš,
ruce zkřehlé své
do dlaní,
a s polibkem zašeptáš
mám Tě rád táto...