Tam, Tady

Tam, Tady

Tam za horou, tam slunce zrovna vyšlo,
tam na fotce, fotce co s ní to divný psaní přišlo.
Tam stál, stál a v rukou kytici držel,
a kolem něj i přes stín vodní ďas pršel.

Tak jako já, on tohle psaní držel,
on s kytkou a zády k dešti do objektivu mlčel.
Tak jako já, mlčel když nejsou slova,
tak jako já, i on tam mlčky volá.

Tak jako my, volá a prosí Tebe,
tak jako tu, i tam věřícím se směje nebe.
Tak jako tehdy, i dnes na posměch chtivých válek,
tak jako tak, přichází konec hvězdných vlajek.

Tam jako tady, prostě na stranách mapy,
tu nejde slovy přeprat přírodní hrady.
Tak tam, u nás kde nerozumíš světu,
tamtamy bohů rozkradli Babylonskou větu.

Tam, na fotce co on tam s kytkou mokne,
že by se vzdal? Že i ten Nej nakonec zmokne?
Tam, kde na fotce v kaluži matném odrazu,
plavou pryč domy, jak na tisíciletém obrazu...

Prší.