Po matce zemi pár nohou kráčí
zamýšlím se, pozorujíc opadavý šat
barevné listy, jenž ve větru tančí
padaj mi na víčka, chce se mi spát
van větru hraje mi do uší píseň
jak po vlhké zemi jde nohou pár
s příchodem podzimu jde na mě tíseň
nevrátí se již žádné z jar
listy padají ze stromu stále
a stále opouští lidé nás
jen vstup podzime do srdce dále
ať zapomíná se mi snáz