Iné Kafe a hovna

Já vydal se na sběr výkalů psích,
jinými slovy sraček, lejn či hoven,
Iné Kafe v uších, s taškou vycházím ven.

Krok, zašpinění podrážek svých,
plním tašku těmi hovny,
s vědomím:"Jen ony jsou mi rovny"

Nač si pokrytecky lhát, za nos vodit
vždyť ty exkrementy jsou více,
než kdejaká "milá" lidská líce.

Hovno nedokáže na sobě přetvářku zplodit,
lidi zůstávají lidmi, sračky sračkami,
z každé strany obklopen jsem smrdutými kastami.