Vlčí pláč

Nocí se prochází vlčí pláč.
Pověz, kolik očí ve dne máš,
že daleko za sluneční dráhou
nevidíš, nevidíš, jak kapky deště vadnou.

Protáhlé vlčí vytí probouzí sny,
prošlapané jsou vyprahlé dlouhé dny.
Bosýmí chodidly, tlapkami z mechu,
úder srdce bez nádechu.

Vítr bere vlčí nářek s sebou, duje.
Velký mrak oblohou za velkým mrakem pluje.
Kdy skončí to mrazivé snění?
Taky to cítíš, v končkách prstů, cítíš to chvění?

Hory nesou divoký vzlyk,
nadzemsky dere se přes průsmyk.
Nezavírej oči, nechraň si svou lidskou tvář
a poslouchej, když v noci uslyšíš smutný vlčí pláč.