Zima

Vločka se tiše k zemi snáší,
vítr svíčku v lampě zháší.
Všude je bílo, mír a klid.
Chci to vše pevně uchopit
a nepustit to nikdy pryč
z mé nepokojné duše.

Třpytivý sníh v démanty se mění
a zlehounka mi pod nohama praská.
Stromy jsou bílé jako když moře pění.
Zima, to není démon, zima je láska.

Spěcháme rychle zasněženým polem.
Za chvíli přijde rozednění.
Stříbrné krajky sněhu kolem
již brzy slunce v zlato změní.