Jaro

Jako keře bezinek,
voněly tvé vlasy.
Jako ječmen na poli,
rostly vonné klasy.

Jako kvítky od třešní,
z nichž budou brzy plody,
ptáčci zpívali,
ze zábavy a nudy,

Jako dva milenci,
procházejíc se alejí,
mě slovo jedno napadlo,
u vesnických kolejí.

Přes ty všechny krásy země,
ve mě jedno slovo spí-málo.
Slovo jedno vyjímečné,
je to slovo jaro.