Hvězdárna Hněvín si tiše trůní nad městem
a dole za okny jsou lidé oddáni věrně svým bolestem.
Tma se zvolna vkrádá lidem do duší
jen poet leckdy cosi vytuší
a perem vlastním na kus papíru
napíše báseň šitou přímo na míru.
Tak přesnou, jasnou, žensky krásnou
až z rána všechny hvězdy závistí ... zcela zhasnou.
A hvězdárna Hněvín tiše stojí dál...
Hezká...i proto,že si mohu ke čtení vybavit pohled na Hněvín...v dětství jesm jej měla denně za oknem:-))
06.03.2009 20:39:00 | prostěholka