Sněženka

Snítka sněhu,
co ho pomalu obelhává.
Skrývajíc svou něhu,
ho s jistotou provrtává.
Nenápadně se probouzí,
nenápadně sníh zostouzí.
S jistotou si cestu razí,
za světlem jdou ti sněžní vrazi.
Zvedají se by zapěli svou píseň.
Rostou by zahnali lidí tíseň.
Probouzí v nich lásku,
v těch co v ní vidí krásku.
Přichází co sametový vrah,
jemňoučká jak sněžný prach.
Ukazujíc se v barvě bílé
a zabijíc co kotě mírné.
Kde nečekáte chvat.
Kde měl ho zabít chlad.