Jaro pořád nikde

Za tou oponou, zšedivělou strachem,
za tím velkým, černým mrakem,
tam je to, co zpatřit toužím,
to pro co se tolik soužím.
Slunce,slunce vylez ven ,
ohřej tuhle modrou Zem .
Měsíc, - slunce, noc - den,
tohle patří semhle, sem´.
Mám tě ráda slunce milé,
má tě rádo i tohle kvítí zbylé,
to, které tu zbylo samo,
když ostatní rychle seschlo.