Bájné zvíře Eolaie

Lehký jako obláček,
srst, ta za ním vlaje,
to je Bájné stvoření,
jménem Eolaie.

On tryskem rychle utíká,
před zkázou jménem člověk,
nikdy se však nevzdává,
urputný Eolaie.

Své vlčí smysly nastraží,
kdykoliv něco hrozí,
on neví co je bezpráví
a stále tryskem běží.

Pak náhle však nehoda,
špatný krok a pád,
tiše zavyl do ticha,
byl na všechno sám.

Po dvou dnech však záchrana,
dívka rozpačitá,
Eolaie léčila,
nebyla ledajaká.

Nyní však už netryská,
krásný život teďka má,
dívka s ním teď utíká,
na cestách sám nebývá.

Přátelství a důvěra,
to pouto nejsilnější,
dalo dívce přítele
a vlku nejmilejší.

Nakonec vše dopadlo,
tak jak si to přáli,
umírali společně,
pádem dolů z stráni.

Dnes již běží po pláních,
dívka s vlkem svým,
Eolaie nespoutaný,
to on nad dívkou bdí...