LISTOPADOVÁ ROMANCE

V romantice brouzdám se, álej teplého spadeného listí..
Chladný vítr rozráží poklidné teplo mé duše..
Voňavý kafe v prstech prochřadlých úsměvný rána jistí..
I vědomí, že mě nezdravíš zase tak příkře a suše.

Pokaždé když vidím Tě, uslyším v plících srdce.
Rozbuší se, poletuje, zalyká mě, zpívá..
Přišel jsi a odejdeš, medový polibku, trpce..
Takový je život.Jsem smířená.Tak už to bývá.

Děkuji za prostou existenci někoho, jako tebe..
Opravdu strašně mi dáváš, lásku a tolik krásy..
Jednou, až stejně odejdeš, pořád budu mít sebe..
Zkušenější, děkuji, má armádo spásy.

Rozehřej mne slovíčkem podzimním..
Naplň mne jako zrno kávy ráno.
Já s prvním douškem tebe se uklidním..
Štěstí této chvíle jest bylo mi dáno.

Teskná pomalá melodie při horké vlahé koupeli..
Za oknem mráz, dvě těla v jedné posteli..
Noha přes nohu káváren s kouřem cigaret bílých..
Až bude mi nejhůř.. Ztratím se v podzimních chvílích.