Jaro

O život bojují
krystalky sněhu,
v teple si holduji,
jaro má směnu.
A ledy potokem
v neznámo mizí,
letos jak před rokem
sílu svou sklízí.

Sluníčko z pod mraků
ledovce snídá,
mráz plný zazraků
pozici hlídá.
Zima svou nahotou
cítí se v tísni,
sníh tajíc pod botou
loučí se písní.

Tráva již na břehu
vousy si hladí,
a zima ve střehu
marný boj svádí.
Mráz slzy utírá,
sklání se k zemi,
les jaro uvítá
větvemi všemi.

Vlaštovky vrací se,
všem je nám známo
a křídly snaží se
pozdravit jaro.
A sněhobílé závěje
pozbyly slova,
než se kdo naděje
budou tu znova.