Návrat Krále

Byla tam jedna bříza
na ní vyryto pár vět.
Tam uprostřed neznáma,
tam započal můj svět.

Byla jedna borovice
a kolem voněl med.
Výhled odtud na krajinu,
co odešla bych tam hned.

Bylo tam slunečnic pole,
smůla v ohni hořela.
A štěstím potom moje duše
v okamžiku shořela.

Barvy všude se rozlévaly
a já do očí se dívala
odrazu svému v tuni čiré,
co pak lesem se proplétala.

Mech měkkej,jako postel hebká.
Slunce po tváři mě hladilo.
V tu chvíli kdy se srdce tvoje,
do toho mýho zarylo...