Podzimní romance

Teplota jarní už k nule klesla
a lehký poryv přivane mi
podzimní
romanci i ke mně domů.

Listí venku šustí pod údery nohou
které vlečou v trávě kroky;
kroky výletní,
kroky tvé,
kroky podzimních nálad.

Stromy jsou kostry holé,
jen trčí suché větve,
ale to nic,
oni jen shodili svůj ozdobný šat
a bíle haluze budou v zimě svítit zase
k nám,
k lidem…