Symfonii jásavou hrají
Symfonii jásavou hrají
Jdu podzimní
středohorskou krajinou,
když přede mnou
se v dálce objeví dvě hory
Hradiště a Kamýk
Sluncem ozářené
svými barvami
symfonii jásavou hrají
Jen němě s úžasem v očích
Nechávám ty hory
Do sebe vstoupit
S pocitem sounáležitosti
s tímto krajem,
kde z roviny
hory se náhle zvedají,
jako homole těsta
ležícího na válu
středohorskou krajinou,
když přede mnou
se v dálce objeví dvě hory
Hradiště a Kamýk
Sluncem ozářené
svými barvami
symfonii jásavou hrají
Jen němě s úžasem v očích
Nechávám ty hory
Do sebe vstoupit
S pocitem sounáležitosti
s tímto krajem,
kde z roviny
hory se náhle zvedají,
jako homole těsta
ležícího na válu
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Zaujalo mě to moc,
neb má to vnitřní moc,
navštívím tedy pro příště,
tvůj Kamýk a Hradiště :-)
02.11.2005 10:08:00 | Obyčejný básník
Hory jak dva draci z bájí
ožívají... povídají...
předávají mourost, síly,
až do nitra prostoupily...
tak takovéhle pocity mi hodně říkají...
díky... :o)
02.11.2005 09:00:00 | Cecilka