Prázdniny jabloní

Jabloně svý kvítí dávno střásly
zlostí
na tisíce hostí:

"Co se v máji
mají
malí
človíčkové
pod mým krovem
líbat?
Když my samy musíme se
polibků vystříhat."

V době, kdy se školy zamykají,
touhu v sobě zalykají.

Tehdy
koulejí jabloně jedy
na špičkách svých prstů:

"V brzku
mrsknu
pár pamlsků
pokušení,
které ve mně už od máje pění."

Jablka pak v zimě obkroužíme
nemyslíme přitom na nic jiné,
než na v máji políbení
pod jabloní,
netušíc, že kvůli tomu jabloň touhou vzpění.