Ticho

Když zmlkne světa hlas
a noční půvab odkryje svůj klín,
kolem je spousta promlčených krás
přes které padá tichý stín.

Všichni bez rozkazu mlčí,
touží poslouchat ten zpěv,
který staré ticho rozezvučí,
po špičkách sbírá lidský hněv.

Jakmile se zvuky tónů zklidní
a odmlka se stává zvykem,
rozezní se krása pro nás všední,
lemovaná nekonečným tichem.

Když se náhle stromy rozechvějí
a zašeptají tajný ticha žal.
Všichni mlčí a tím víc diskrétněji,
východ slunce všechnu úzkost sňal.