Vnímání

za okny skučí meluzína
hvězdy vzdálené miliony let
na nebi si září
měsíc, ten dohlížitel
nepoznaný, se tiše usmívá
slunce mu na krk dýchá
spolu si nad světem povídají

na okno padají první kapky deště
malý vůz už velký dohání
v závodě nekonečném
přichází den, a pak tma
se s nocí přiblíží
s nimi ruku v ruce čas
spolu světem procházejí

nad hlavou slyším zvuky hromů
tam z dáli, kde bozi kralují
a Země dospává
temné se v bílé mění
doba ledová přechází v parné léto
je to dar od přírody?
či hračka pro člověka?