Lístek

LÍSTEK

Mraky se táhnou oblohou,
stále jich přibývá víc,
šedivá vítězí nad modrou,
slunce jas nezmůže nic.

Setmění padlo na celičký kraj,
vítr se proletět touží,
kdo může mu z cesty jít, neváhej,
v korunách stromů teď krouží.
Také déšť z nebe se valí,
kapky jen o zem buší,
na stromech listí ševelí,
řeka už dravě hučí.

Náporem vody a větrnou silou
lísteček jeden ze stromu spad',
řeka ho nese rychlostí nemalou,
kampak ho asi chce hnát?
Lístek se na vodě zmítá,
uhání bezvládně dál a dál.
Časem však slunko zas svítá,
pomalu déšť i vítr ustal.

Řeka se zklidnila, tiše jen plyne,
lísteček kolíbá, v dálku se vine,
ticho je všude a klid,
tím lístkem chtěla bych být -
nechat se do dáli nést,
všechno zlé za sebou smést...