Lesní tvorové

Můj svět nemá hranic.
Je v něm všechno.
Je tam touha děvčete,
zelené kapradí v horské bystřině,
ptačí zpět v korunách stromů.
Nádherně modré nebe,
harmonický klid.
Mravenci staví svoje pergoly,
lidé se hemží jako v termitišti.
Kde tolik spěchají!
Své sýpky už mají dávno plné.

Proč nejsme lesní tvorové,
co nemají svá bydla.
Opouští staré ulity.
Nikdo je nenutí aby táhli
své domky na zádech.

Tak se nazí plží v rose,
mají nízké náklady.
Povíme to žluté vose,
ta nás štípne do hlavy.
Příroda nás prostě nechce,
stáhneme se pryč z polí,
milujeme televizi,
u ní nás nic nebolí.