Sonet o časném podzimu
Sonet o časném podzimu
my dáváme ji doma do kytic,
ze zlatých lánů nezbylo už nic,
půvabný čas snes´se na krajinu.
Mlžná rána mají nádech splínu,
v tyto časy byl jsem narozen,
odkrývá své vlídné čaro zem,
odhalujíc v polích kyprou hlínu.
Hlohy, šípky šarlatová zdobí,
plch si dělá z oříšků zásoby,
dozrává i jeřáb oskeruše.
Děti pouští draky nad krajinou,
podzim s tváří hřejivou i stinnou
nedílnou je částí mojí duše.
Komentáře (19)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
.....Hřejivosti hřejivá, jak líbezný je Tvůj stín předtuchou světla něhy a Lásk protkaný :-) ...
Ps: jsem narozena září :-)
19.04.2016 10:46:14 | tvořilka
milá tvořilko, děkuji za krásný lyrický komentář :-) Dobu září mám moc rád, ale teď jsem rád, že je jaro :-)
19.04.2016 10:50:31 | Jenda P.
....ach to ano.. :-) já také:-)
jaro je příslibem nevšední krásy .-)
19.04.2016 10:52:17 | tvořilka
Skvěle napsané, až člověk se zamyslel... jen tiše se přidávám k Tvým slůvkům, aj můj měsíc už pomalu se barví, ale slunko, ještě snaží se hřát. :o)
04.05.2010 07:00:00 | NikitaNikaT.
Každé období má své kouzlo, ale když u něj chybí sluníčko, vždycky je to mnohem smutnější...
20.10.2009 07:34:00 | zzlatý
Taky jsem se v tento čas narodila a každý rok mě napadá stejná myšlenka - že jsem se narodila v překrásnou dobu. Pěkná báseň.
05.10.2009 07:38:00 | Jana M.