Padá podzimní listí

Podzim zase svou paletu osvěžil
v desítkách barev vše vykoupal.
Zlatavým závojem dny prosvětlil,
do modrého nebe se zakoukal.

Do modrého nebe jako šmolka,
vánek z dáli obláčky přivanul.
Vzduchem se zatočil jako holka
až padající listí kolem rozhrnul.

Padá lísteček z javora,
však nespadnul do dvora.
Padá, padá jemně se vlní
pluje si, až přistál v trní.

Padá lísteček vrbový
a ani ten nepadá do vody.
Proto ho nebude škoda,
že nevezme ho velká voda.

Padá lísteček dubový,
je celý, celičký duhový.
V pádu dokola se točí,
než v loužičce se namočí.

Padá lísteček za lístečkem
ze všech různých stromů.
Venku je sice krásně,
ale já spěchám do tepla – domů.